top of page
  • Obrázek autoraPavel

Městská terasa s nádechem letní dovolené

Aktualizováno: 26. 6. 2023

Časopis Flóra

Zajímá vás, jakou zelení se v soukromí obklopují umělci a zahradníci? Pavel Grégr, který v práci propojuje výtvarný cit s láskou k rostlinám, si v srdci Prahy vytvořil oázu, kde pěstuje fíky, olivovníky i levandule.



ORIGINÁLNÍ STĚNA Z PATINOVÉ MĚDI

Jižně orientovaná terasa loftového bytu, která nabízí krásný výhled na obří platan, by se rozměry i útulností dala přirovnat k větší garsonce. Třebaže nás únorová návštěva přivádí do husté pražské zástavby, díky umístění v nejvyšších patrech domu skýtá privátní terasa o 27 metrech čtverečních aspoň částečné soukromí.

Když Pavel Grégr přemýšlel, jak venkovní prostor zařídit pro spokojené bytí i zahradničení, o stylu – který sám přirovnává k „letní náladě“ – rozhodla nepřehlédnutelná tyrkysová stěna z patinované mědi. „Při designování terasy se pro mě stalo hlavní výzvou to, abych nezašel příliš daleko do Středomoří. Přál jsem si vytvořit v centru Prahy prostředí, které bude mít pouhý nádech léta nebo dovolenkové pohody,“ přibližuje prvotní záměr autor celé oázy, který sám sebe rád označuje jako „zahradníka s duší výtvarníka“.


Vztah k přírodě získal Pavel Grégr už v mládí, kdy ve své rodné obci čtrnáct let včelařil. Tím však renesanční výčet jeho zálib zdaleka nekončí. „Cit jsem získal dlouholetou hrou na klavír, kompozici si trénuji malbou obrazů a řízený chaos zase čerpám z hraní na chrámové varhany,“ komentuje své tvůrčí ingredience nadšený zahradník.


NEDOKONALOSTI ANO, SLUNEČNÍK NE!

Při pohledu na moderní designové kousky, které terasu loftu zabydlují i zkrášlují, se jen těžko věří, že vzhled terasy, jak ji vidíme pod sněhovou peřinou či na sezónních fotkách, dokončil Pavel Grégr před dlouhými dvanácti lety. Že se tehdy živil čistě jako výtvarník na volné noze, ovšem dýchá z městské oázy dodnes. „Design jsem sestavoval zhruba tři roky, nikam jsem nepospíchal. Nejtěžší tehdy bylo najít v obchodech ty správné zařizovací kusy,“ připouští zpětně šťastný majitel terasy.

I po letech jeho hosté často obdivují úlovek v podobě jídelního stolu z teakového dřeva. „Má to svůj důvod – není totiž tvarově překombinovaný!“ míní Pavel Grégr, kterého bílá varianta nábytku před lety ihned oslovila, ačkoli šla proti tehdejší módě černé a šedé. A když jsme u barev: podlahu pokrývá tropické dřevo bangkirai, které od roku 2010 stihlo zajímavě změnit odstín. „Z hnědé barvy postupně přešlo na krásně šedou, s drobnými lišejníky a s patinou života na terase. Tyto nedokonalosti mám ohromně rád!“ pochvaluje si majitel.

Poblíž stolu se vešel celoroční gauč v lehce krémové barvě, příchozí návštěvy mají zároveň k dispozici plastová křesílka. Funkci odkládacího stolku plní dvě proděravěné kostky, rovněž z teakového dřeva. Na vysvětlenou, proč na jeho terase nenajdeme prázdninovou klasiku, dodává Pavel Grégr jen: „Slunečníky jsem nikdy neměl v lásce, vždy jsem raději trpěl na slunci!“


ČESKÁ ZIMA OLIVOVNÍKŮM SLUŠÍ

O příjemný stín nad stolem ovšem už zahradník z Palmovky postaráno má: přesně v poledne sem každý den věrně dopadá stín stromu, který se na terase ocitl tak trochu náhodou. „Před patnácti lety jsem v zahradnictví natrefil na zakrslý dvoumetrový akát Twisty Baby a bez dlouhého váhání ho naložil do auta. Dnes už měří pět metrů – roste pomalu, ovšem zajímavě.“

A které další rostliny stojí podle majitele terasy za pozornost? „Krásnou atmosféru zde vytvářejí olivovníky, což platí i v zimě. Zákazníkům je nepořizuji, protože jejich pěstování přináší více starostí, ale sám jsem neodolal a přivezl si několik stromků,“ vypráví Pavel Grégr. Jak ochotně popisuje, hlavním limitem pěstování olivovníku v českých podmínkách se stává schopnost dřeviny přečkat tužší zimu: ve zdraví vydrží maximálně dvanáct stupňů pod nulou. „Když mají přijít větší mrazy, zabalím olivovníky do textilie, nebo jim můžu přidat topný kabel speciálně určený pro tento účel,“ přibližuje péči zkušený zahradník.

S chutí se také zastaví u rostlin, které na celé terase vysazoval jako vůbec první: u spousty levandulí v modrém a částečně bílém květu. „Záměrně je nestříhám, i na úkor menšího počtu květů. Chtěl jsem dosáhnout efektu zdřevnatělých keříků levandulí, což se podařilo,“ hodnotí spokojeně. A protože ke každé správné dovolené patří i symfonie chutí, není divu, že jeho zahradničení na terase ovlivnila i špetka gastronomie…

Foto: Pavel Grégr

PLECHOVÁ STĚNA? PRO FÍKY IDEÁLNÍ

„Rád vařím italskou kuchyni, proto jsem na terase vyzkoušel asi dvacet odrůd rajčat, ze kterých jsem postupně vyselektoval tři odrůdy božské chuti,“ líčí trochu tajemně pražský zahradník. V rámci užitkového pěstování se jeho velkou vášní staly také fíky. „Protože v Praze panuje stále teplejší klima a plechy stěn akumulují teplo, fíky na naší terase zrají většinou spolehlivě, dvakrát za rok. Když jejich plody utrhnete v plné zralosti rovnou ze stromu, mají tak bohatou chuť, že už okouzlily nejednu návštěvu.“

AŤ ŽIJÍ VLASTNORUČNĚ NAVRŽENÉ KVĚTINÁČE

V zimním hávu, kdy na terase logicky není co ochutnávat, snad ještě více vyniknou vkusně zvolené a navržené květináče, zvláště pak monochromatické modré kusy v různých velikostech. Jak dodává sám autor: jedná se sice o starší design, který tak úplně neodpovídá krásným výtvarným nádobám, jaké Pavel Grégr používá pro své rostlinné realizace dnes, ale měnit je za nové zatím neplánuje. Nedivíme se – odlehčený beton i keramika dobře pasují k celoroční iluzi letní dovolené.

Přestože Pavel Grégr evidentně zahradničí velmi rád, sympatické „bezstarostnosti“ odpovídá také chytré řešení pravidelné péče o rostliny, kterými zelená městská oáza doslova bují. „Přes stěnu koupelny jsem nechal udělat na terasu chybějící přívod vody, a o zalévání se tak stará řízený samozavlažovací systém,“ popisuje, jak si ušetřil starosti nejen se zálivkou rostlin, ale i s případnou delší nepřítomností v místě bydliště. Udržování rostlin si výtvarník dosyta užije v práci – postupně se totiž stalo jedním z ústředním „témat“ jeho umělecko-zahradnických služeb.


DOMA, A PŘITOM JAKO NA DOVOLENÉ

„Díky naší domácí terase vzešel nápad, abych se věnoval realizaci menších zahradnických zakázek pro firmy, restaurace nebo kanceláře. V praxi se potom ukázalo, že zákazníci preferují, abych se jim o rostliny také staral,“ popisuje zajímavý vývoj své pracovní náplně. „Beru svoji práci jako službu: navrhnu květináče a rostliny pro konkrétní podmínky, zrealizuji a potom docházím jednou týdně na údržbu.“

Ačkoli ho k zahradničení na zakázku přivedla venkovní terasa, v praxi se postupně začal specializovat na pokojové rostliny. „V interiérech mě neovlivňují rozmary počasí, a můžu se tak více soustředit na vnitřní prostředí. Jsem především výtvarník a chci dát rostlinným kompozicím přidanou hodnotu, která vzbudí kladné emoce,“ popisuje svůj přístup Pavel Grégr. Z jeho slov je zřejmé, že vybudovat vlastní terasu jako každodenní „generátor“ estetických zážitků a příjemně pozitivních emocí se podařilo na jedničku. „Terasu vnímám jako velký bonus života v městském bytě. V závislosti na aktuálním počasí mívá několik atmosfér a v letních měsících se na ní skutečně cítím, jako když jsem na dovolené.“


Text: Veronika Košťálková


https://www.floranazahrade.cz/mestska-terasa-s-nadechem-letni-dovolene/







108 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentarios


bottom of page